A vlastně jsem to tak odjakživa měla i já.

Cestování jsem milovala už jako malá holka. Vždycky mě lákalo dívat se za roh, poznávat jiná místa, jiný způsob života a možná i trochu hledat, jestli se dá žít jinak, než jak se kolem mě běžně žilo. A když jsem před třinácti lety začala svůj život pomalu přesouvat na Krétu, vůbec jsem netušila, co všechno tahle změna udělá nejen s mým každodenním režimem, ale hlavně s tím, jak začnu vnímat sama sebe, domov a místo, kam vlastně patřím.

Zvenku může život v zahraničí často vypadat jako pozlátko. Slunce, moře, svoboda, krásné fotky a pocit, že člověk prostě utekl do ráje. Jenže realita je mnohem vrstevnatější. Naučit se žít v jiné zemi není ani jednoduché, ani samozřejmé. Člověk se musí sžít s jinou mentalitou, jinými pravidly, jiným tempem a občas i s pocitem, že i po letech zůstává tak trochu cizincem.

V tomhle článku bych vám proto chtěla ukázat, jak jsem si postupně hledala vlastní domov na cestách. Jaké to je žít mezi Českem, Krétou a dalšími cestami. Co mi pomohlo začít se cítit doma i v zahraničí. A proč jsem časem pochopila, že si nechci vybírat jeden domov na úkor druhého, ale hledám způsob, jak v sobě udržet obojí.

Pokud vás téma života jinak, cestování a hledání vlastního místa ve světě zajímá víc, krásně na něj navazuje i moje série Život mimo šablonu na YouTube kanále Cestování na fulltime.

Jak najít domov na cestách, když žijete mezi více zeměmi

Když jsem si kdysi představovala život na Krétě, měla jsem v hlavě hlavně dobrodružství, nové zážitky, slunce, moře a pocit, že se mi otevře úplně nový svět.

Do středomořského způsobu života jsem se zamilovala tak moc, že jsem jednu dobu měla pocit, že se chci stát skutečnou Kréťankou.

Chtěla jsem zapadnout tak moc, až bych jednou měla pocit, že sem úplně patřím. Že jsem odsud. Že už nejsem ta česká holka, která na Krétě žije, ale někdo, kdo se s tím ostrovem opravdu propojil.

Jenže život v zahraničí vás často naučí něco jiného, než jste čekali.

Pro mě ten přechod jednoduchý nebyl.

Ano, rychle jsem se učila jazyk. Ano, snažila jsem se pochopit místní pravidla. A ano, na Krétě mi bylo od začátku blízké, že lidé tady žijí mnohem víc venku, mezi sebou, v rodinách, v komunitě a ve sdílení.

Domov tady často není jen dokonale vyšperkovaný interiér, ale hlavně lidé kolem stolu, pomalá káva, rozhovor, sousedé a pocit, že člověk nemusí pořád splňovat nějaké neviditelné měřítko.

Tohle mi bylo na Krétě od začátku strašně blízké.

Ale stejně tak jsem narazila na věci, ze kterých mi šla hlava kolem.

Když jsem poprvé něco vyřizovala na krétských úřadech nebo řešila místní administrativu, měla jsem pocit, že mi praskne hlava. Jiný jazyk, jiný systém, jiná pravidla, jiný způsob komunikace. Občas jsem si říkala, jestli některé věci nezamrzly někde v antice u Sokrata.

A jedna z věcí, která pro mě byla na začátku opravdu zvláštní, bylo třeba i to, že jsem se v některých situacích musela představovat otcovým jménem. Pro mě jako ženu z Česka to bylo něco, čemu jsem dlouho nerozuměla. Působilo to na mě, jako kdyby mě systém nejdřív potřeboval někam přiřadit, než mě začne vnímat jako samostatného člověka.

Čím víc jsem se snažila pochopit Krétu, tím víc jsem začala znovu chápat Česko.

Začala jsem jinak vnímat věci, na které si u nás doma často stěžujeme. Najednou jsem si uvědomila, že v té naší české kotlině se v mnoha ohledech žije opravdu dobře. Že spoustu věcí bereme jako samozřejmost, dokud je nemusíme řešit někde jinde, v jiném jazyce a v úplně jiném systému.

A možná právě tohle byl jeden z největších darů, které mi Kréta dala.

Dala mi práci.
Dala mi možnost seberealizace.
Dala mi jiný pohled na čas, vztahy, každodennost i svobodu.

Ale hlavně mi ukázala, kde mám svoje kořeny.

Naučila mě, že chtít být někým jiným vlastně nedává smysl. Každý máme místo, odkud pocházíme. Každému nám nějak narostl zobák. Každý máme svůj způsob vyjadřování, svoje dětství, svoje vzpomínky, svoje návyky a kus krajiny, která nás formovala.

Dnes už na Krétu nepřijíždím jako někdo, kdo si potřebuje hrát na Kréťanku.

Přijíždím sem jako hrdá Češka, která tenhle ostrov miluje, která si z něj vzala spoustu krásných návyků, ale zároveň ví, odkud pochází.

A možná právě v tom jsem začala chápat, co pro mě znamená domov na cestách.

Není to snaha stát se někým jiným. Je to schopnost vzít si s sebou svoje kořeny, otevřít se jinému způsobu života a postupně si vytvořit vlastní verzi domova.

Takovou, ve které nemusím volit mezi Českem a Krétou.

Protože obojí je dnes mojí součástí.

Chytré cestování – Jak ušetřit na dovolené, aniž bys slevila z kvality: moje principy chytrého cestování

čti zde

Kde je vlastně doma, když žijete mezi více místy?

Možná i vy žijete v představě, že domov je něco konkrétního. Čtyři stěny, adresa, místo, které člověk zvelebuje, kam se vrací a kde má pocit, že má svůj život nějak ukotvený.

Já jsem v téhle představě vyrůstala taky.

Jenže čím víc jsem cestovala a čím víc času jsem trávila mezi Českem, Krétou a dalšími cestami, tím víc se mi pojem domova začal měnit.

Když jsem se vracela zpátky do České republiky, cítila jsem hrdost. Pokaždé, když jsem z letadla zahlédla přistávací plochu v Krakově nebo v Praze, někde vzadu v hlavě mi skoro hrála česká hymna. Najednou jsem úplně jinak vnímala svoje kořeny, jazyk, krajinu, humor, rodinu i všechno, z čeho jsem vyrostla.

A když jsem se po čase vracela zpátky na Krétu, měla jsem zase pocit, že se vracím za svojí krétskou rodinou. Za lidmi, kteří mě přijali do svého prostoru, do své každodennosti a do svého života. Ne jako Kréťanku. Ale jako Češku, která tady žije, ten ostrov miluje a postupně se stala součástí jeho rytmu.

Protože domov na cestách pro mě znamená, že můžu patřit na víc míst najednou a přitom se neztratit sama v sobě.

Moje doma už nestojí jen na adresách.

Stojí na tom, že vím, kdo jsem, odkud pocházím a co si nesu s sebou, ať jsem zrovna kdekoliv.

Domov na cestách není romantická fráze

Žít na Krétě může na první dobrou znít jako splněný sen.

Jenže ve chvíli, kdy se člověk v zahraničí opravdu usadí, začne velmi rychle narážet i na věci, které z dovolenkové fotky nikdy neuvidíte.

Najednou řešíte úplně obyčejný život. Teplou vodu. Elektřinu. Úřady. Bankovní účet. Telefonní číslo. Auto. Pojistku. Daně. Papíry. Jazyk. Systém, který funguje úplně jinak, než jste zvyklí.

Na Krétě se třeba většina teplé vody ohřívá přes solární panely na střechách. V létě je to krásná věc. Jenže v zimě, když je zataženo, najednou řešíte, že teplá voda prostě není. Musíte přepnout na elektrické ohřívání, které už je finančně náročnější. A do toho se vám klidně stane, že na pár hodin vypadne elektřina.

A najednou sedíte v domě bez teplé vody, bez proudu a máte pocit, že jste se vrátili někam do doby kamenné.

A to jsou ještě ty jednodušší věci.

Mnohem náročnější pro mě byly situace, kdy jsem musela začít řešit běžnou administrativu. První řecké daňové číslo. První bankovní účet. SIM kartu. Auto. Pojistku. Poplatky.

Věci, které v Česku člověk nějak zná. Ví, kam jít, co říct, jak se zeptat a co přibližně čekat.

A někdy máte pocit, že se hraje hra „pošleme tě od kanceláře ke kanceláři“. A když tahle hra nefunguje, přichází druhá: „Promiň, ale já ti nerozumím.“

I když řecky mluvíte.

Jenže oni slyší, že nejste místní. Vidí, že nejste Řekyně. A najednou je všechno o něco složitější.

Tohle jsou přesně ty chvíle, které vám velmi rychle sundají růžové brýle.

A možná právě tady člověk pochopí, že život v zahraničí není náročný jen prakticky. Je náročný hlavně psychicky.

Protože doma v Česku vás někdy lidé vnímají jako toho, kdo odešel. Kdo utekl. Kdo už nežije „normálně“ s ostatními.

A v nové zemi vás zase část lidí pořád vnímá jako cizince. Jako náplavu. Jako někoho, kdo přišel zvenku a nikdy nebude úplně jejich.

A mezi tím vším stojíte vy.

Se svými sny.
Se snahou zapadnout.
Se svojí češtinou, řečtinou, kufrem, prací, rodinou, kořeny a otázkou, kam vlastně patříte.

A právě tady podle mě začíná skutečný domov na cestách.

Ne na fotce u moře.

Ale ve chvíli, kdy si přestanete hrát na to, že musíte někam dokonale zapadnout, a začnete si tvořit vlastní pravidla.

A pak vám dojde, že můžete být prostě česká domácnost na Krétě.

Tak jako my.

Bleisure travel: nový způsob, jak žít naplno i přes týden

čti celý článek tady

Jak se cítit doma v zahraničí

Když někam cestuji, skoro vždycky mám jistotu, že tam potkám nějaké Čechy.

Jsme totiž rozmístění prakticky po celé planetě. Každý tam, kam ho srdce zavedlo a kde si postupně vytvořil svůj nový život.

A stejné je to i tady na Krétě.

I tady je poměrně početná česká komunita. Žijí tady Češi, kteří se tu zakořenili, vychovávají děti, pracují, podnikají, žijí tady obyčejný život a postupně si tady vytvořili nový domov.

I když člověk žije v zahraničí, často v sobě pořád nese kus Česka.

Když jsem se já snažila dostat trochu Česka na Krétu, začala jsem to dělat hlavně přes svoje oblíbené pochutiny a suroviny, které tady na ostrově buď neseženu vůbec, nebo mi prostě nechutnají stejně.

Třeba můj oblíbený vanilkový pudink. Protože když si dělám pudink, chci, aby chutnal jako ten z domova.

Nebo český vanilkový cukr do bábovky. Protože právě díky němu voní bábovka tak, jak ji znám z Česka.

A ano, vozím si na Krétu dokonce i tuňáka v plechovce. Mám v Česku svoji oblíbenou značku s chilli papričkou a prostě jsem se jí nikdy nechtěla vzdát.

Stejně tak si vozíme knedlíky v prášku, protože ne vždycky mám chuť nebo čas dělat domácí. A když chci upéct buchty s mákem, které zbožňuje můj manžel, musím si na ostrov přivézt i mák, protože tady to není tak samozřejmé jako doma.

Možná to zní jako maličkosti.

Ale právě tyhle maličkosti mi pomáhají mít kousek Česka pořád u sebe, i když žiju na Krétě.

Za mne je tohle pro život v zahraničí důležité. Můžete se učit jazyk. Poznávat místní kulturu. Přijímat nové zvyky, nový životní rytmus, nové prostředí a nový způsob života.

Ale nemusíte kvůli tomu přestat být tím, kým jste byli předtím.

Pokud bych měla dnes někomu poradit, jak se cítit doma v zahraničí, řekla bych mu, ať si vytvoří svoje malé opěrné body.

Najděte si lidi, se kterými si můžete popovídat vlastním jazykem. Vezměte si s sebou chutě, které vám připomínají domov. Držte si rituály, které vám dávají pocit stability. A dovolte si mít ve svém novém životě i kousek toho starého.

Digitální nomádství jako způsob, jak se živit v zahraničí

Ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že si do svého života v zahraničí můžu přivézt kousek Česka, začalo se mi na Krétě žít mnohem jednodušeji.

Přestala jsem mít pocit, že si musím vybrat mezi tím, odkud pocházím, a tím, kde právě žiju.

Jenže s tím přišla další, mnohem praktičtější otázka.

Jak se vlastně v zahraničí živit?

Protože život na Krétě, cestování a pocit svobody zní krásně. Ale i ten nejkrásnější životní styl potřebuje pevný ekonomický základ. Člověk musí platit bydlení, jídlo, auto, pojištění, energie, letenky, běžné výdaje a všechno, co k normálnímu životu patří.

A právě tady mi život naprosto změnilo digitální nomádství.

Způsob práce, který už dnes ve 21. století není žádnou exotickou výjimkou. A rozhodně není jen pro mladé teenagery s batohem na zádech, kteří si chtějí na pár měsíců vyzkoušet život někde u moře.

Naopak.

Myslím si, že digitální nomádství může dávat obrovský smysl právě lidem, kteří už vědí, co od života chtějí. Kteří nehledají jistotu jen v jedné adrese, ale spíš ve vlastních schopnostech, zkušenostech, seberealizaci a možnosti vytvořit si práci podle sebe.

Pro mě se tou cestou stal online cestovní ruch.

Co je online cestovní ruch a jak se jím můžeš živit

celý článek čti tady

Začala jsem se živit tím, čemu jsem v té době rozuměla nejvíc.

Cestováním.
Zkušenostmi ze zahraničím.
Online prostředím.
Tvorbou obsahu.
Doporučováním míst, služeb a možností, které dávají cestovatelům smysl.

A najednou do sebe začaly zapadat věci, které předtím působily odděleně.

Moje láska k cestování.
Život na Krétě.
Touha po svobodě.
Práce na internetu.
A potřeba vytvořit si příjem, který mi umožní tenhle způsob života dlouhodobě udržet.

Digitální nomádství pro mě proto není jen hezká fotka s notebookem někde u moře.

Je to způsob, jak si vytvořit práci, která se přizpůsobí životu, který chcete žít.

Ne život, který se musí celý přizpůsobit práci.

Digitální nomádství v roce 2025: stav, trendy a kam to celé směřuje

čti celý článek tady

Proč mi život mezi Českem a Krétou dává smysl

Když nad tím přemýšlím, nemám pocit, že by mi v životě mezi Českem a Krétou pomáhala jedna konkrétní věc.

Spíš jsem pochopila, že pokud chce být člověk v něčem dlouhodobě spokojený, musí s tím strávit čas. Musí tomu dát energii. Musí tomu dát kus sebe.

A hlavně to musí milovat.

Já Krétu miluji.

I se vším, co na ní není jednoduché. I s administrativou, která umí člověka vytočit. I s výpadky elektřiny, zimou v domech, jinou mentalitou, jiným systémem a všemi těmi chvílemi, kdy si člověk říká, že by to doma v Česku bylo možná mnohem jednodušší.

Jenže jednodušší pro mě neznamená vždycky správnější.

Tenhle ostrov je součástí života, který jsem si chtěla vytvořit. Není to náhoda. Není to dovolenkový omyl. Není to jen romantická představa o životě u moře.

Je to můj splněný sen, za kterým jsem šla.

A velkou roli v tom samozřejmě hraje i to, že mám možnost pracovat online. Právě díky tomu můžu žít mezi více místy, cestovat, být část roku na Krétě, část roku v Česku a zároveň si vytvářet příjem, který mi tenhle způsob života umožňuje.

Věřím, že spousta žen někde uvnitř sní o něčem podobném.

Žít chvíli v zahraničí.
Mít práci, která je nedrží na jednom místě.
Vytvořit si život víc podle vlastních pravidel.
Nebýt pořád jen v systému, který jim někdo nastavil.

A já bych tady chtěla říct jednu důležitou věc.

Ono to možné je.

Ale není to zadarmo.

Je potřeba si za tím jít. Dát tomu čas. Přestat se pořád dívat doprava a doleva, kdo co říká. Přestat si nechat vysvětlovat, proč to nejde. A hlavně si ujasnit, jestli vám ten život opravdu stojí za to.

Protože každý člověk, který dlouhodobě žije v zahraničí, za to něčím platí.

Někdy pohodlím.
Někdy jistotou.
Někdy vzdáleností od rodiny.
Někdy tím, že musí znovu a znovu dokazovat, že to zvládne.

Ale pokud je to, co tím získáváte, pro vás dostatečně hodnotné, začne to dávat smysl.

A pro mě to smysl dává.

Protože život mezi Českem a Krétou není jen o dvou místech na mapě.

Je o rozhodnutí žít tak, aby mi můj vlastní život připadal jako můj.

Můžete mít dva domovy najednou?

Moje kamarádka Jaruška říká, že v tomhle životě a na téhle planetě je vlastně dovoleno všechno to, co si my sami sobě dovolíme.

A já jsem si díky cestování hodně silně uvědomila, že člověk občas dává obrovskou sílu hranicím a limitům, které tam reálně možná ani nejsou.

Myslíme si, že musíme žít jen jedním způsobem.
Že musíme mít jeden domov.
Jednu adresu.
Jeden správný scénář.
Jednu cestu, kterou nám okolí uzná jako normální.

Jenže život v zahraničí vás z těchto představ velmi rychle vytáhne.

Dostanete se do diskomfortu. Najednou žijete v jiné zemi, v jiném systému, mezi jinými zvyky a musíte se učit věci, které jste doma považovali za samozřejmé.

Není to vždycky jednoduché.

Ale nesmírně vás to posune.

Zocelí vás to. Ukáže vám, kdo jste. Co zvládnete. Co opravdu chcete. A kde jste si možná jen sami sobě nastavili hranice, které už dávno nemusí platit.

Proto dnes věřím, že člověk může mít dva domovy najednou.

Může mít kořeny v jedné zemi a nový život v jiné. Může milovat Česko a zároveň milovat Krétu. Může žít mezi více místy a přitom se neztratit sám sobě.

Pro mě to celé začalo dávat ještě větší smysl ve chvíli, kdy jsem objevila digitální nomádství a online cestovní ruch.

Tyhle dvě věci mi změnily život neskutečným způsobem. Daly mi možnost cestovat, žít v zahraničí, pracovat online a postupně si tvořit život podle vlastních pravidel.

A právě proto o tom chci dál mluvit i na sociálních sítích, ve svých článcích a ve své komunitě.

Protože věřím, že domov na cestách není jen krásná představa pro pár vyvolených.

Je to možnost pro každého, kdo cítí, že mu takový život dává smysl, je ochotný si za tím jít, učit se, zatnout zuby a postupně si vytvořit vlastní cestu.

A pokud vás tohle téma zajímá prakticky, níže najdete odpovědi na nejčastější otázky, které kolem života v zahraničí, domova na cestách a života mezi Českem a Krétou dostávám.

FAQ – Nejčastější otázky k životu v zahraničí a domovu na cestách

Můžu mít dva domovy najednou?

Ano, myslím si, že můžete mít tolik domovů, kolik si jich dokážete uvnitř sebe udržet, přijmout a zpracovat.

Domov podle mě nemusí být jen zděný dům, byt nebo jedna konkrétní adresa. Domov může být i pocit. Místo, kam se opakovaně vracíte. Lidé, se kterými je vám dobře. Vůně, chutě, rituály, vzpomínky a všechno, co vám připomíná, kdo jste a odkud pocházíte.

Pro mě je dnes domov v Česku i na Krétě. Každé z těch míst mi dává něco jiného a obě jsou součástí mého života.

A čím déle takhle žiju, tím víc si uvědomuji, že domov na cestách není o tom, že nikam nepatříte. Je to spíš o tom, že se naučíte patřit na víc míst najednou.

Jak se cítit doma v zahraničí?

Za mě hodně pomáhají malé rituály, které se dají opakovat. Právě tyhle drobnosti člověku postupně vytvoří pocit jistoty i v prostředí, které je nové nebo jiné.

Mně osobně pomáhá třeba to, že si z České republiky vozím na Krétu pochutiny a potraviny, které mi připomínají domov. Oblíbený pudink, vanilkový cukr, mák, knedlíky v prášku nebo další věci, které tady na ostrově buď neseženu, nebo prostě nechutnají stejně.

Doma mám také fotky z České republiky a vzpomínky na chvíle, které jsem prožila se svými blízkými. A obrovsky mi pomáhá i to, že jsem se svojí rodinou často v kontaktu. Díky telefonům, zprávám, fotkám a videím nemám pocit, že bych z jejich života úplně vypadla.

Cítit se doma v zahraničí podle mě neznamená odstřihnout všechno, odkud pocházíte. Znamená to vytvořit si nový prostor, ve kterém může být kousek starého domova i kousek nového života.

Je život v zahraničí opravdu tak krásný, jak vypadá na fotkách?

Život v zahraničí může být krásný. Ale stejně jako v Česku záleží hlavně na tom, jak si ho člověk vytvoří a jak se k němu postaví.

I v zahraničí můžete žít krásně, pohodlně a v souladu s tím, co si přejete. Ale stejně tak můžete narazit na náročné situace, úřady, jinou mentalitu, samotu, finanční tlak nebo pocit, že věci nefungují tak, jak jste byli zvyklí.

Fotky často ukazují jen výsledek. Moře, slunce, krásné místo, hezký okamžik. Ale za tím je i úplně běžný život.

Nákupy. Práce. Únava. Výpadky elektřiny. Úřady. Jazyk. Starosti. Povinnosti.

Myslím si, že tady opravdu platí: jaké si to uděláte, takové to máte. Život v zahraničí není automaticky lepší jen proto, že je v jiné zemi. Ale může být nádherný, pokud víte, proč tam jste a co si tam chcete vytvořit.

Co je na životě v zahraničí nejtěžší?

Za mě je nejtěžší ten zvláštní meziprostor, ve kterém se člověk může ocitnout.

Doma v České republice vás někdy lidé začnou vnímat jako někoho, kdo odešel. Kdo utekl. Kdo už nežije takzvaně normálně s ostatními.

A v zahraničí jste zase často pořád cizinec. Někdo, kdo přijel odjinud. Někdo, kdo se snaží zapadnout, ale nikdy nebude úplně místní.

A právě v tom může být život v zahraničí psychicky náročný.

Člověk si musí najít svoje místo mezi dvěma světy. Přijmout, že už možná nebude patřit jenom tam, odkud odešel, ale zároveň nebude úplně patřit ani tam, kam přišel.

A podle mě právě tady začíná ta skutečná práce sama na sobě.

Naučit se nebýt závislá na tom, kam vás zařadí ostatní. Ale vědět sama uvnitř sebe, kdo jste, kde máte kořeny a jaký život si chcete tvořit.

Jak zvládat stesk po domově, když žiju v cizině?

Mně osobně hodně pomáhá český jazyk.

Pouštím si české televizní kanály, poslouchám české rádio, českou hudbu a někdy si tím úplně obyčejně přivolám pocit domova.

Kolikrát se mi stane, že celé odpoledne poslouchám české písničky, pak vyjdu ven z našeho krétského domu a na pár vteřin mám skoro pocit, že jsem v Čechách. I když kolem mě je pořád Kréta.

Pomáhá mi také vařit česká jídla, vozit si oblíbené potraviny, být v kontaktu s rodinou a nebát se přiznat si, že mi Česko někdy chybí.

Stesk po domově podle mě není selhání. Je to jen připomínka toho, že člověk má kořeny. A že i když žije v zahraničí, část jeho srdce pořád zůstává doma.

Dá se v zahraničí dlouhodobě žít a pracovat online?

Za mě ano.

Já sama žiju v zahraničí už třináct let a v několika následujících letech to rozhodně nehodlám měnit. Právě možnost pracovat online mi umožnila vytvořit si život, ve kterém můžu být část roku na Krétě, část roku v Česku, cestovat a zároveň si budovat příjem.

Velkou roli v tom pro mě hraje digitální nomádství a online cestovní ruch.

Díky nim jsem našla způsob, jak propojit cestování, práci z počítače, vlastní zkušenosti ze zahraničí a tvorbu příjmu.

Není to ale jen o tom vzít notebook a sednout si k moři. Práce online pořád vyžaduje zodpovědnost, know-how, disciplínu, ochotu učit se a schopnost doručovat výsledky.

Ale pokud člověk opravdu chce pracovat z počítače a postupně si vytvářet příjem v online prostoru, je to podle mě jedna z největších příležitostí dnešní doby.

Je digitální nomádství jen pro mladé lidi?

Ne, rozhodně není.

Myslím si, že právě tohle je jeden z velkých omylů. Digitální nomádství si mnoho lidí pořád spojuje hlavně s mladými lidmi, batohem na zádech a pár měsíci někde v Asii.

Ve skutečnosti ale může dávat obrovský smysl i lidem ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti a klidně i později.

Právě lidé, kteří už mají životní zkušenosti, pracovní návyky, profesní znalosti, umí komunikovat, znají svoje hodnoty a vědí, co od života chtějí, mohou mít v online světě velkou výhodu.

Digitální nomádství není o věku. Je o schopnosti učit se nové věci, využít svoje zkušenosti, pracovat s technikou, přijmout zodpovědnost a nebát se vytvořit si jiný způsob života.

A pokud někdo cítí, že klasické zaměstnání nebo život na jednom místě pro něj už není to pravé, může pro něj být práce online a digitální nomádství jedna z cest, jak začít žít víc podle sebe.

Jak začít, když mě láká život v zahraničí, ale bojím se udělat velký krok?

Za mě není nutné hned všechno prodat, sbalit kufry a odstěhovat se natrvalo.

Naopak bych doporučila začít menším krokem.

Zkuste si na dva nebo tři měsíce pronajmout bydlení v zemi, která vás láká. Nejeďte jen do all inclusive resortu, kde se o vás všichni starají a všechno je připravené pro turistu.

Zkuste si na chvíli obyčejně žít.

Nakupovat. Vařit. Pracovat. Vyřizovat běžné věci. Fungovat mimo hotel. Poznat místní rytmus, pravidla, kulturu a každodennost.

Právě tam člověk často velmi rychle pozná, jestli ho láká skutečný život v zahraničí, nebo jen dovolenkové pozlátko.

A pokud zjistíte, že vás ten život opravdu volá, začněte si k němu postupně tvořit cestu. Přes práci online, finanční rezervu, delší pobyty, nové zkušenosti a malé kroky, které vás budou posouvat blíž k životu, který vám dává smysl.

Článek Domov na cestách: jak najít své místo, když žijete mezi více zeměmi se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Proč jsme si Legacy Gastro Suites vybrali ?

Tento nádherný pětihvězdičkový hotel v srdci Heraklionu nás zaujal nejen svou strategickou polohou na Platia Eleftherias, odkud je to jen pár minut chůze k Archeologickému muzeu Heraklion, ale také svou jedinečnou atmosférou a zaměřením na krétské kulturní dědictví. 

Nabízí 13 luxusních apartmánů, z nichž každý je inspirován významnou osobností spjatou s Krétou – například spisovatelem Nikosem Kazantzakisem, malířem El Grecem nebo renesančním básníkem Vincenzem Kornarosem. 

Už při příjezdu jsme pocítili prémiovou úroveň služeb, kdy nás uvítali osvěžujícím nealkoholickým welcome drinkem. 

Naším cílem v této recenzi je podělit se o detailní zkušenosti z pobytu, abyste si mohli udělat jasný obrázek o tom, co vás čeká – i když ten nejlepší dojem získáte, když si pobyt rezervujete sami.  TADY

Poloha a dostupnost

Hotel se nachází v Heraklionu na adrese Plateia Eleftherias 43, přímo v centru města, což znamená, že nejvýznamnější památky máte doslova na dosah ruky. 

Jen pár minut chůze od hotelu leží slavné Archeologické muzeum Heraklion, kde můžete obdivovat poklady mínojské civilizace, včetně legendárního Festoského disku. 

Příjemnou procházkou se dostanete také k benátské pevnosti Koules, která stráží vstup do přístavu nebo ke kostelu sv. Tita, patrona celého ostrova.

Milovníci literatury ocení, že jen kousek od hotelu se nachází hrob Nikose Kazantzakise, autora světoznámého románu Řek Zorba. 

Pokud vás láká objevování místní gastronomie, v okolí najdete nespočet tradičních taveren, kde si můžete pochutnat na kleftiku, souvlaki nebo čerstvých mořských plodech. A pokud plánujete výlety po Krétě, poloha hotelu vám vše usnadní – za 10 minut chůze se dostanete k zastávce autobusu na letiště i na hlavní autobusové nádraží, odkud vyrážejí spoje po celém ostrově.

První dojem a check-in

Rezervaci hotelu jsme provedli přes náš portál Fireflies, který nám umožnil, aby platba ubytování byla provedena z cestovní karty a tak jsme nemuseli platit nic z našich platebních karet. Tento způsob cestování zbožňujeme, protože nám to šetří čas i peníze. 

Check-in v Legacy Gastro Suites byl stejně hladký jako samotná rezervace a můžete jej provést také online. Hotel nemá vlastní parkoviště, ale hned naproti se nachází placená možnost za 6 € na den.

Při příchodu do hotelu nás přivítala útulná recepce, která působí spíše jako domácí lobby se stolečkem a dvěma židlema. Recepční nás ihned oslovil, nabídl nám osvěžující welcome drink a během chvíle jsme vyplnili ubytovací formulář. 

Po zaplacení pobytové taxy jsme obdrželi klíče od našeho apartmánu, přičemž nám pikolík pomohl s kufry a vysvětlil fungování klimatizace – Kréťané totiž v zimních měsících vytápějí právě tímto způsobem. Celý proces byl rychlý a bezproblémový – než jsme dopili náš drink, bylo vše hotovo a my jsme si mohli začít užívat pobyt.
Pokoje a vybavení

Pokoje a vybavení

Legacy Gastro Suites nabízí celkem 13 elegantních apartmánů, které jsou prostorné, moderně vybavené a navržené tak, aby hostům poskytly maximální komfort. Samozřejmostí je klimatizace, kterou lze využít jak k chlazení v letních měsících, tak k vytápění během zimy.

Jedním z prvních detailů, které nás zaujaly, byl minibar, který je sice zpoplatněný, ale obsahuje pečlivě vybrané krétské pochoutky – sýry, uzeniny, oříšky a lahvové krétské víno. Milovníci kávy ocení, že kávový servis je zdarma. Každý pokoj je dále vybaven trezorem, chytrou televizí s připojením k internetu a v případě potřeby lze využít i hotelovou prádelnu.

Co jsme jako digitální nomádi ocenili nejvíce, bylo rychlé a stabilní Wi-Fi připojení, které bez problémů pokrývá celý hotel. Celkový dojem z pokoje byl nadstandardní – všude bylo dokonale čisto, postel byla pohodlná, neproleželá a voněla svěžestí. Každý detail byl promyšlený tak, aby pobyt hostů byl co nejpříjemnější a bezstarostný.

Stravování a restaurace

Hotel nabízí dva skvělé gastronomické zážitky. První restaurace se nachází v přízemí naproti recepce, kde se podávají snídaně. Prostředí je příjemné a útulné, ideální pro klidné ráno s kvalitní kávou a širokým výběrem jídel.

Druhá restaurace, Epsilon, se nachází na střeše hotelu a nabízí luxusní večeře v autentickém krétském stylu. Největším lákadlem je bezpochyby úchvatný výhled na Heraklion, který vytváří nezapomenutelnou atmosféru. Jídlo bylo rychle připravené, vynikající chuti a obsluha byla pozorná, profesionální a ochotná splnit všechny naše požadavky.

Pokud chcete vyzkoušet i místní taverny, v okolí hotelu najdete tři skvělé podniky, které rozhodně stojí za návštěvu. Mou osobní favoritkou je taverna Ligo Krasi Ligo Thalassa, která se nachází poblíž přístavu a nabízí úchvatný výhled na moře a pevnost Koules. 

Ať už se rozhodnete pro hotelovou restauraci nebo tradiční tavernu, gastronomický zážitek v Heraklionu vás určitě nezklame!

Bazén, wellness a další služby

Legacy Gastro Suites se stará o své hosty ještě před jejich příjezdem. Hotel nabízí transfer z letiště a zpět, což je skvělá volba pro ty, kteří chtějí začít dovolenou bez starostí. 

Pokud preferujete nezávislé cestování, můžete si přímo přes hotel zapůjčit vozidlo a objevovat krásy Kréty podle vlastního tempa.

Milovníci relaxace a wellness ocení možnost masáží přímo na pokoji – na výběr jsou tělové, obličejové i celostní masáže, které vám pomohou uvolnit se a načerpat energii. Kromě toho hotel spolupracuje s luxusními lázněmi, kde si můžete užít kompletní wellness péči.

Pro ty, kdo chtějí poznávat ostrov, hotel nabízí fakultativní výlety, během kterých můžete objevovat historická místa, nádherné pláže a skryté kouty Kréty.

A pokud hledáte exkluzivní místo pro oslavy, hotel vám rád pomůže s organizací výjimečných událostí – ať už jde o romantickou večeři, narozeninovou oslavu nebo dokonce svatbu. 

Personál a úroveň služeb

Jedním z největších pozitiv hotelu Legacy Gastro Suites je přátelský a profesionální personál. Pokud se obáváte jazykové bariéry, není důvod k obavám – zaměstnanci plynně hovoří anglicky a jsou vždy ochotní pomoci s jakýmkoliv dotazem či požadavkem.

Jako praví Kréťané jsou vřelí, pohostinní a srdeční, což dodává pobytu autentickou atmosféru. Každý úsměv a ochotná rada přispívají k tomu, že jsme se cítili opravdu vítaní.

Cena a poměr kvality a ceny

Ve srovnání s jinými hotely podobné kategorie v této lokalitě je cena adekvátní a odpovídá kvalitě, kterou hosté dostávají. Za pohodlí, luxusní ubytování, vynikající služby a skvělé gastronomické zážitky se rozhodně vyplatí investovat.

Jedním z malých negativ je fakt, že hotel nemá vlastní bezplatné parkoviště. Parkování je nutné na veřejném placeném parkovišti, což může být v letní sezóně, kdy jsou parkovací místa často zaplněná, výzvou. Cena parkování je však rozumná a pohybuje se okolo 6 € za den, což není vysoká částka za pohodlí v centru města.

Celkově vzato je poměr kvality a ceny velmi dobrý a vzhledem k vysoké úrovni služeb a centrální poloze hotelu jde o skvělé místo pro ubytování v Heraklionu.

Co dělat v okolí hotelu?

Jak jsem již zmínila na začátku této recenze, Heraklion je městem, které je jako stvořené pro objevování. Okolí hotelu je plné historických památek a krásných míst, která si nesmíte nechat ujít. 

Jen kousek od hotelu se nachází hrob spisovatele Nikose Kazantzakise, jedno z nejvýznamnějších míst pro milovníky literatury, kde můžete vzdát hold tomuto velkému krétskému spisovateli. Dále, v centru města najdete Morissiniho kašnu, která je skvostem benátské architektury a skvělým místem pro odpočinek po procházkách městem.

Pokud máte chuť na více tipů na výlety po Krétě, doporučuji navštívit náš spřátelený web Kréta srdcem, kde najdete spoustu dalších užitečných informací o tomto nádherném ostrově a jeho skrytých pokladech.

Shrnutí a celkové hodnocení

Legacy Gastro Suites je skvělé místo pro ty, kteří hledají luxusní ubytování v centru Heraklionu. Jeho vynikající poloha je bezpochyby jedním z největších plusů – vše je zde na dosah ruky, a to jak pro milovníky historie, tak pro ty, kteří si chtějí vychutnat atmosféru městského života. Výhled z pokojů na moře je opravdu impozantní a dodává pobytu na speciálnosti.

Mezi menší mínusy patří absence hotelového parkoviště, což znamená, že je nutné parkovat na placeném parkovišti poblíž, a během letní sezóny může být obtížné najít volné místo. Dále bych zmínila i rušnost náměstí Eleftheria, na kterém se hotel nachází. Pro některé hosty to může být nevýhoda, pokud hledají klid a ticho.

Hotel je ideálním místem pro páry nebo cestovatele, kteří si chtějí užít městský styl života v luxusu. Pokud cestujete s malými dětmi, možná by bylo lepší zvážit jiný hotel, který nabízí více klidu a rodinné atmosféry. Celkově ale Legacy Gastro Suites rozhodně doporučujeme, pokud hledáte komfortní pobyt v centru Heraklionu.

Jak rezervovat hotel Legacy Gastro Suites ?

Pro rezervaci hotelu Legacy Gastro Suites doporučujeme využít náš cestovatelský portál Fireflies, který jsme použili i my. Díky němu jsme nejen šetřili čas, ale také ušetřili nemalé finanční prostředky. Fireflies nabízí skvělé nabídky a výhodné ceny, které vám pomohou najít nejlepší možnou variantu pro váš pobyt.

Nezapomeňte si také prohlédnout další recenze hotelů na našem webu a získat inspiraci pro vaši nejkouzelnější dovolenou na ostrově Kréta. Pro více informací o Krétě navštivte také portál Kréta srdcem, který je plný užitečných tipů a doporučení.

A jak na vás zapůsobil Legacy Gastro Suites? Plánujete sem vyrazit na dovolenou? Sdílejte své zkušenosti v komentáři a pomozte ostatním cestovatelům při výběru ideálního místa k pobytu.

Článek Legacy Gastro Suites Heraklion – Luxusní ubytování s gurmánským zážitkem v srdci Kréty se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Jestli máš volné sobotní odpoledne a zrovna jsi blízko Rethymna určitě tento čas využij a zajdi se projít do historického Starého města neboli palia poli (παλαιά πόλη).

Dopravit se sem můžeš autobusem, který ti zastaví u městských zahrad. Autem, které můžeš zaparkovat (vždy mimo čtvrtek, kdy jsou tu farmářské trhy) na velkém parkovišti přes cestu od kostela Teseris Martyres (čtyř mučedníků). Nebo třeba také taxíkem, protože krétští taxikáři jsou mrštní jako štiky a proplétají se místní hustou dopravou s lehkostí.

Když projdeš velkou kamennou bránou Megali porta, která je jedním z posledních pozůstatků starého opevnění města, jsi v historickém centru. Rethymno nabízí neskutečné množství atrakcí. Muzea, kavárny a taverny, nejrůznější historické budovy a třeba také adrenalinové sporty na pláži pro ty aktivnější. Je toho opravdu hodně! Prozkoumej Rethymno s mým e-průvodcem.

Dnes ti ale chci doporučit navštívit skutečnou perlu. Je to velké krétské bohatství. Za mne to největší bohatství nemá Kréta v přírodních krásách nebo nerostném bohatství, ale v lidech.

Kréťané jsou mimořádně srdeční a milí lidé. Stačí se na ně jenom usmívat.

Mezi takové poklady mezi lidmi, které Kréta má patří také pan Gioros Hatziparaschos (1934), který v Rethymnu peče od roku 1968 pochoutky z tradičního filo těsta.

Pan Hatziparaschos připravuje v centru města pochoutky z filo těsta už opravdu dlouho a i přesto, že nyní už jeho obchůdek vede jeho syn, on ještě stále najde sílu na to, aby turistům ukázal jakým způsobem se toto těsto připravuje. Věřte mi, je to neskutečný zážitek a rozhodně stojí za to vyrazit do Rethymna a vidět to na vlastní oči.

Vedle stolu na kterém se filo těsto natahuje do potřebné tloušťky je malý pultík u kterého si můžete koupit už hotové sladkosti. Jděte do toho! S manželem jsme zde ukořistili pro sebe jedno balení a moc jsme si pochutnaly!

Takže pokud se ptáš, kde tento obchůdek i s výrobnou kde na vlastní oči uvidíš přípravu filo těsta najdeš, tak ti tady nechávám adresu. A pro ty, kteří by se chtěli ponořit hlouběji do přípravy filo těsto doporučuji tento dokument, který mě vzal za srdce. Uvidíte tady výrobu filo těsta, jaké ingredience se používají a jak celý proces probíhá. Navíc s cenným komentářem pana Hatziparaschose, který vypraví o tom, jak s celým nápadem začal.

Pokud chceš v průběhu svého pobytu na ostrově zažít skutečnou Krétu, tak tohle místo nesmíš vynechat!

Článek Rethymno Kréta – Tajemství přípravy tradičního filo těsta se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Srpen na Krétě byl ve znamení požárů. Bohužel tomu tak bývá každou sezónu, co si zatím pamatuji. Kolikrát si až říkám, jak maximálně nefér to vůči tomuto krásnému ostrovu je.

V létě požáry, v zimě záplavy (ta poslední velká ve Stavromenos vzala most a to jsem se fakt moc bála), do toho zemětřesení ke konci sezóny (oběti na lidských životech se bohužel stávají). Rozhodně tady ale nechci šířit žádnou paniku! Jenom říkám, že oproti tomu klidnému a mírumilovnému životu v ČR je to tady větší dobrodružství.

Srpen je na Krétě standardně nejteplejším měsícem celého roku. V srpnu 2020 byla v oblasti Plora v Heraklionu naměřená teplota 41,8°C. A to ani nebudu popisovat kolik stupňů je v Heraklionu u letiště, kde je to fakt náročné. Dokonce v sezóně 2019 jsem na hotelu Semiramis v Chersonissos zažila 43 °C a to už se fakt moc dýchat nedalo.

Srpen je na Krétě také jedním z měsíců s nejnižšími srážkami, pouze 1 mm. Takže vlastně vůbec žádný déšť protože ten jeden milimetr bude prakticky neexistující rosa.

I přesto, že World Weather Online tvrdí, že teploty v srpnu na ostrově okupují hodnotu okolo 31 stupňů. Já musím říci, že pocitová teplota je teda někde úplně jinde. Protože tohle léto je probouzení se i usínání v neskutečném horku. Z kohoutku už nám ani neteče studená voda (vodovodní řady jsou tady vedeny po zemi a nebo velmi nízko pod zemí). Ale no worries! Je léto a je potřeba si to užívat.

I když pravda docela mi zatrnulo, když jsem zjistila, že jeden z požárů zasáhl také pro mne nedalekou oblast Amari.

O všem informoval krétský digitální magazín ekriti.gr, který psal o těchto požárech. Články jsou tady: https://www.ekriti.gr/kriti/ypoyrgeio-politismoy-ti-edeixe-i-aytopsia-sta-mnimeia-poy-epligisan-apo-tin-pyrkagia-sto-amari

https://www.ekriti.gr/kriti/pyrkagies-sto-kokkino-i-kriti-kai-ti-deytera-ti-apagoreyetai-kai-poy

Většina oblastí na Krétě je chráněných (nejčastěji Natura 2000). V okolí Rethymna je takových míst mnoho, proto je jasné, že se bilo hodně na poplach a bylo to velkým tématem.

Jestli chceš blíže prozkoumat archeologickou oblast, která byla zasažena, tak veškeré informace najdeš tady: https://www.discoveramari.gr/en/archaeological-sites/k

Ať už se jedná o starověký Sivritos, jedno z velmi důležitých míst na ostrově. Archeologické naleziště minojské vesnice v Apodoulou nebo původní skladovací prostory v okolí Monastiraki všechny tato místa patří mezi perly v této oblasti a bylo by neskutečnou ztrátou o ně přijít! Možná je to takový impuls tato místa prozkoumat, pokud jste ještě nebyly. Za sebe možná doporučuji v období mimo heat wave (horké vlny), takže řekněme v září?

Ale pojďme k příjemnějším záležitostem poslední doby. V pátek 16.8. jsme byli s mým manželem pozváni do prázdninového vydání pořadu byznys mentorky Ivany Vítkové abychom povídali o tom, jakým způsobem se nám daří skloubit manželství a podnikání. Manžel samozřejmě hovořil o průběhu jeho velkého harakiri, kdy po 25 letech na jedné pracovní pozici dal výpověď. O tom uvědomění, že přes očekávané reakce byl jeho odchod přijmut bez emocí. Povídali jsme o tom jaké je živit se online cestovním ruchem. A opět jsem zbořili všechny možné mýty. Jde to. S neznalostí angličtiny, s připojením na internet a s velkou dávkou odhodlání. No koukni na nás! Odkaz na video ti dávám níže. (Jen se omlouvám za zhoršenou kvalitu obrazu, ale teploty na Krétě, no však už sis to přečetla výš)

https://www.youtube.com/watch?v=JsCmlQEx8hc

Setkání s Ivanou bylo velmi milým setkáním. K těm onlinovým ale v několika následujících dnech přibude také pár offlinových. Zkontaktovalo se se mnou několik sledujících z mé stránky Online cestovní průvodce a půjdeme na kafe. Tak si je plánuju pořádně vyzpovídat a přinést vám pár autentických reakcí na ostrov.

Do konce srpna zbývá několik posledních dní. Ten zbytek mne ale čeká mimo ostrov. Začíná totiž naše pravidelné podzimní cestování. Teď totiž za mne začíná ta nejlepší doba na cestování. Teploty budou klesat, lidí bude ubývat, ceny se budou snižovat a přijde mé oblíbené babí léto. Ta nejlepší část roku.

Máš už pro ni nějaké plány?? Plánuješ třeba výlet na Krétu??

PS: Samozřejmě nesmím opomenout velkou novinku poslední doby a tou je e-průvodce Rethymnem! S láskou sesbíraný materiál pro každou cestovatelku, která se nechce brodit tunami informací. Najdeš zde základní informace jako kde zajít na drink, jaká taverna rozhodně stojí za zastavení na oběd a které památky bys v okolí Rethymna neměla minout. Věřím, že bude sloužit!

Článek Z krétského deníku se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Nejdřív mě to zaráželo a pak jsem si uvědomila, že pokud si to rodiče zdůvodní, tak proč ne. ‍ Přece jen ceny ubytování v destinacích jsou nižší než v plné sezóně a tak se může ušetřit nějaká ta koruna.

Začátek července byl teplotně velmi žhavý. Chvílemi jsem měla pocit, že bydlím v pekle a v den, kdy teplota uvnitř mého bytu poskočila nad 29 stupňů věděla jsem, že tohle už je na stan a přestěhování se do venkovního prostoru.

Na všem se dá najít něco pozitivního. Takže za mne je to letní pospávání pod hvězdami. Miluji ty noci, kdy mohu usínat s pohledem upřeným k hvězdám a přemítat o tom, co přinese další den.

Dny mi totiž utíkají nesmírně rychle.

Červenec byl ve znamení návratu do mého online podnikání po událostech 30.6., které už tady nechci zmiňovat, protože prostoru jim bylo dáno až až.  Ve chvíli, kdy jsem překonala bolesti hlavy a nikdy nekončící vyděšenost, která vrcholila ve chvílí, kdy jsem se bezdůvodně lekala, bylo jasné, že se budu pomalu vracet zpátky ke tvoření.

Takže v nadcházejícím měsíci se hodlám hodně věnovat tématům:

jak najít sama sebe

jak znovu najít své poslání

jak začít s online podnikání

jak se přestěhovat do zahraničí

jak vytvořit online byznys, který vám dovolí žít život podle vašich pravidel. (Stále platí, že FÚ, OSSZ a ZP se prostě nezbavíme, takže to jsou instituce u kterých se i nadále musí platit za svobodnější život. Thats it.)

Budu se věnovat tématům začátku online podnikání. Prozradím vám svůj konkrétní sedmi krokový návod na to, jak zvládnout začátky s hravostí a radostí.

Samozřejmě přibude i mnoho tipů pro krétofily. Mám pro vás nachystány 3 TOP kavárny , které byste v Rethymnu neměli minout! Přibude také mnoho tipů, jak a kam cestovat po Krétě  vaše oblíbená rubrika • Vy se ptáte a já odpovídám•

Také mám pro vás připravenou jednu velkou novinku. Rozbíhám cestovatelský byznysový podcast

Takže k živým vysílám na instagramu @kacentasvoboda a reelsům přibude také podcast, který najdete na webu cestovaninafulltime.com a také na mém youtube kanálu.

A abych nezapomněla v řadě čekají příspěvky z Monaka, Bologne, Verucchia, Nice, Cannes a Abu Dhabi.

Srpen byl pro mne na Krétě vždy nejdelším měsícem v roce. Vždy jsem tvrdila, že má 62 dní.

Tentokrát se těším, že si tento měsíc užiju s vámi, v naší cestovatelské komunitě. Tak cestování zdar!

Článek Z krétského deníku se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

jak praví tradice – v neděli na Krétě nic .. jakože vůbec nic

v sezóně mám naději, že bude otevřená naše kavárnička ve Sfakaki na růžku, kam ráno s manželem běháváme ..

mimo sezónu je všechno zavřené a neděle je dnem, kdy třeba nemusíte ani nikoho potkat‍ .. alespoň u nás na vesnici to tak funguje ..

tehdy si užívám toho ticha, které narušuje jenom pravidelné šplouchání moře .. a potom také ještě naše holuběnka

sedává na drátech elektrického vedení a vesele si vrká .. je to zvuk domova .. najednou zase něco tak známého

je tu ale jedna aktivita, kterou nejen mimo sezónu velmi ráda na Krétě praktikuji ..

osobně je mi totiž docela líto, že oficiálně sezóna na Krétě probíhá od dubna do října (první Holanďané, kteří tvoří nejpočetnější skupinu návštěvníků ostrova přijíždějí už v březnu) ..

je to neskutečná škoda, protože jaro na Krétě je přehlídka všech možných barev, celý ostrov je krásně zelený, ptáčci si prozpěvují a je tady opravdu krásně ..

na podzim .. v říjnu a listopadu .. je na Krétě ještě stále teploučko, teploty se pohybují někde okolo dvaceti stupňů ( i když poslední roky pozoruji, že je stále tepleji a tepleji, ideální pro takového teplomila jako jsem já ) ..

zatímco Kréťané začínají přivlíkat bundičky a svetříky my s manželem se ještě stále producýrujeme jenom v tričku .. k tomu manžel používá svou oblíbenou hlášku, že jako kluk z Poličky je zvyklý na studený odchov ‍

listopad je přehlídkou těch nejkrásnějších západů slunce .. celé nebe se zbarví do krvavé červené, i když v ČR jsem si touhle barvou vymalovala pokoj a v obchodě s barvami říkali, že je to odstín krvavý meloun .. karpůzi to jo! to na Krétě frčí celé léto! ..

ráda pozoruji, jak slunce zapadá za obzor a představuji si, že vychází na druhé straně planety .. zdraví klokany .. vidím operu v Sydney a slunce, které se tu koupe v moři .. rajčata s okurkama mění za vegemite na toastu nebo třeba lamingtons, piškotovou laskominu, kterou si australané rádi dají

pozorování východů a západů slunce je mou nejoblíbenější celoroční aktivitou na Krétě .. mám ráda to ticho .. pozoruji, jak postupně mizí nebo se objevují paprsky slunce … jak mění svou barvu v návaznosti na roční období .. jak výjimečná je ta chvíle než slunce začne vycházet .. a večer když se ztratí za kopečky hor celou krajinu pohltí konejšivá náruč spánku ..

chci věřit tomu, že nejsem jediný blázen, který s vděčností a pokorou vnímá tyto momenty a uvědomuje si, jak pomíjivé mohou být .. že na ně mohu zapomenout v sekundě .. kolik takových chvil mi uteklo jenom kvůli tomu, že svůj fokus jsem vložila do něčeho “důležitějšího” .. a přitom uvědomění pokory k životu se stává stále častějším mementem v mém životě ..

jak to máš ty? pokud to cítíš, budu ráda za sdílení do komentáře ..

ps: níže fotečky východů a západů, které jsem si naplno prožila, snad poslouží jako inspirace a impulz k této aktivitě i u tebe který se nejvíce líbí tobě??

Článek [Crete stories] Kréta a nejoblíbenější aktivita se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Jestli je na Krétě něco, co by místní mohli vylepšit, tak je to více běžeckých tras pro blázny, kteří ráno vybíhají ve jménu zdravého životního stylu a zachování fyzičky. Třeba jako my dva s manželem. Každé ráno, ještě před tím než se neúprosné krétské slunce rozžehne, vybíháme na náš pravidelný běžecký okruh. Vzhledem k tomu, že miluju, když se dělají občas intuitivní rozhodnutí, tak dnes jsme běželi opačným směrem. Naše adidasy zamířily směr vedlejší výletní letovisko s názvem Sfakaki.

Proč běhat při dovolené u moře?

Jednou z velkých výhod života u moře je bezesporu mořský vzduch. Ale i ve chvíli, kdy míříš jen na krátkou dovolenou na pár týdnů k velké louži stojí určitě za to využít všech benefitů, které pobyt u moře má. Proč to tedy hned nepropojit s ranním během, který má neskutečné množství benefitů pro naše zdraví.

A tím, že si dopřejeme tuto aktivitu, ať už v pomalejším nebo rychlejším tempu, minimálně na ten týden u moře, získáme mnohem více než bychom možná dopředu tušili.

Zdravotní benefity pobytu u moře

Dýchání mořského vzduchu může zlepšit naše celkové zdraví a zvýšit energii. Šumění vln a výhled na moře působí uklidňujícím dojmem, což ve finále vyšperkuje naši duševní pohodu.

Celkově pobyt u moře, pravidelný pohyb a vystavení se (v rozumné míře) slunečnímu svitu podporuje produkci serotoninu, naše nálada jde do plusu a riziko deprese se tím snižuje. Takže za mne perfektní způsob, jak si oddychnout od všudypřítomného strašáka – stresu, který likviduje naše zdraví.

Navíc mezi mnoha benefity pobytu u moře musím zmínit také fakt zvýšené produkce vitamínu D, který je důležitý pro zdraví našich kostí a imunitního systému.

Slyšela jsi už o thalassoterapii?

Už starověcí Řekové a Římané si uvědomovali blahodárné účinky pobytu u moře. Není divem, že právě zde se vyvinula zdravotní metoda využívající mořského prostředí a jeho zdrojů, jako jsou mořská voda, mořské bahno, řasy a mořský vzduch. Proto neváhej a při své letní dovolené si nezapomeň užít trochu tohoto relaxování.

Thalassoterapie

Původ tohoto termínu pochází z řeckého slova “thalassa” (θάλασσα) neboli moře. Tato metoda má své kořeny už ve starověkém Řecku a Římu, kde se využívala k léčbě a regeneraci těla. Už tehdy si lidé uvědomovali blahodárnost minerálů a stopových prvků obsažených v mořské vodě, řasách, bahnu a písku.

Jednou z hlavních technik je tzv. Hydroterapie, nebolí koupání v teplé mořské vodě. Ta napomáhá k uvolnění svalů, zlepšení krevního oběhu a podpoře detoxikace. Osobně mohu skutečně velmi doporučit. Po každém treku krétskými soutěskami či horami jsme si užila pobytu v moři, který zkrátil moji rehabilitaci a hlavně jsem se vyhnula svalové horečce.

Proč je moře zdravé?

Důvodů, proč je moře zdravé je spousta! Takže pojďme vzpomenout nyní ty nejdůležitější. Inhalaci mořského vzduchu si užijí především ti, kteří budou chtít zlepšit své dýchací problémy (třeba u astma nebo bronchitidy).

Mořská voda a bahno budou mít super léčivý efekt pro všechny s kožními onemocněními. Protože právě mořské bahno má mnoho protizánětlivých a antibakteriálních vlastností, které mohou pomoci léčit nejrůznější ekzémy, psoriázu nebo třeba akné.

Thalassoterapie jako taková může také pomoci jedincům s problémy pohybového aparátu a pomůže také při regeneraci svalů a kloubů. Často se tato metoda využívá k léčbě artritidy, revmatismu a svalových bolestí. Takže pokud máte za sebou endoprotézu, tak pobyt v moři může pomoci při vaší rekonvalescenci.

Mezi další léčebné efekty patří třeba také detoxikace díky mořským řasám a bahnu, které odstraňují toxiny a zlepšují funkci lymfatického systému.

Běhání na pobřeží

Cesta od nás ze Stavromenos na Sfakaki vede okolo moře, které ale ve výsledku častokrát není vidět. Celé pobřeží je zastavěné. Pro turisty je zde připraven nespočet ubytovacích zařízení, kde si mohou užít onen často vyhledávaný “sea view”.

Celá trasa je dlouhá zhruba dva kilometry. S občasným focením a obdivování chvilkových výhledů na moře mi trvalo asi čtrnáct minut než jsem ji celou uběhla.

Na závěr na mě čekal obchůdek, kde jsem si dala ranní latté a něco sladkého na zub z místního pečiva.

No a zítra mě čeká zase opačná trasa. Ale vzhledem ke všem super benefitům, které jsou ještě korunovány faktem, že zase potkám všechny pravidelné běžce z vesnice, se už moc těším.

Článek [Crete stories] Ranní jogging ze Stavromenos do Sfakaki se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.